Nastává druhý poločas zápasu s pandemií nebývalých rozměrů Covid-19, která ochromila
všechny oblasti života a kvůli které zemřely miliony lidí na Zemi. Ochromen byl také sport
téměř na všech úrovních. Nyní přichází šance přejít z obrany do vítězného útoku.
Vyspělá věda totiž dala lidstvu v historicky krátké době do rukou mocnou zbraň na Covid-19
– očkování pomocí vakcíny.
Chceme srozumitelnou formou a zároveň s vysokou odborností odpovědět na otázky, které
si sportovci nejčastěji kladou v souvislosti s nemocí Covid-19 a nadcházejícím očkováním.
Leckdy se odpovědi na řadu otázek různí i v odborných kruzích a na některé z nich nelze
s určitostí ani nyní odpovědět pro absenci opravdu nezpochybnitelných důkazů.
Předkládáme odpovědi na nejčastější otázky sportovců, které vznikly ve spolupráci
sportovních lékařů z Centra zdravotnického zabezpečení sportovní reprezentace se
špičkovými odborníky z České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti
Jana Evangelisty Purkyně.
Není lepší vyčkat s očkováním a prodělat přirozeně Covid-19?
Určitě není! V našich ordinacích vidíme i průběhy infekce s trvajícími nepříjemnými příznaky,
nemožností naplno trénovat a snížením sportovní výkonnosti po řadu týdnů. Onemocnění probíhá
v průměru zcela jistě hůře a může zanechávat negativní stopy ve srovnání s očkováním. Covid
může mít i středně těžký proběh s řadou příznaků, dlouhodobou neschopností trénovat a rizikem
řady pozůstatků (dýchací problémy, riziko pro srdce, ledviny atp.).
Tyto potíže jsou při očkování vyloučeny a také navozená imunita by měla být dlouhodobější.
I relativně malé škody na zdravotním stavu sportovců mohou znamenat zásadní výkonnostní
handicap nebo dokonce ohrožení sportovní kariéry. S tím se setkáváme v jiných podobných virových
onemocnění, například u mononukleózy.
Jak to, že byla vakcína tak rychle vytvořená, a je přitom bezpečná?
Rychlost vývoje vakcín byla dána několika faktory. Především zkušenostmi z vývoje technologie
přípravy a testování vakcín v posledních desetiletích (MERS, SARS…). Tehdy však naštěstí
účinná protiepidemická opatření tato onemocnění zastavila a příprava vakcín zůstala ve stádiu
laboratorních zkoušek. Dále panuje všeobecný zájem maximálně odstranit administrativní průtahy
ze strany regulačních úřadů. V neposlední řadě hraje jednu z hlavních rolí i soustředění obrovských
finančních zdrojů a možností velkých firem. Pro vakcinační studie bylo také výhodné, že nebylo
nutno čekat vůbec dlouho na získání souborů s potřebným počtem lidí, kteří dostali pouze placebo.
Zájem přispět k vývoji poznání o nových vakcínách byl enormní.
Prodělal(a) jsem Covid, má smysl se nechat očkovat – a kdy?
Vzhledem k závažným zdravotním rizikům spojeným s nemocí Covid-19 a skutečnosti, že je možná
opětovná infekce, může být vakcína proti Covidu-19 doporučována i po prodělaném onemocnění.
V tuto chvíli odborníci nevědí, jak dlouho je někdo chráněn před opětovným onemocněním po
zotavení se z Covidu-19. Imunita, již člověk získá po prodělané nákaze, se u jednotlivých lidí liší.
Některé práce naznačují, že přirozená imunita po nemoci Covid-19 nemusí trvat příliš dlouho. Proto
v případě dlouhodobější imunity po očkování bude přínos v tomto případě zcela zřejmý. Česká
vakcinologická společnost hovoří o možnosti u osob s bezpříznakovým průběhem onemocnění
Covid-19 očkování zahájit nejdříve za 7 dnů po prodělaném onemocnění, u osob s příznakovým
průběhem nejdříve za 14 dnů po prodělaném onemocnění, respektive v obou případech
po ukončení izolace. Vhodnější je však odstup 3 měsíců. U osob v karanténě z důvodu kontaktu
s Covid-19 pozitivním jedincem lze očkování zahájit bezprostředně po ukončení karantény.
Jak dlouho trvá po očkování imunita a jak je to ve srovnání s prodělaným
onemocněním Covid?
To zatím odborníci úplně přesně nevědí. Například zprávy z klinického zkoušení vakcíny Moderna
přinášejí důkazy, že plně vytvořené protilátky proti nemoci Covid-19 přetrvávají od jejich vytvoření
(cca za týden až 14 dnů po druhém očkování) na vysoké úrovni minimálně již 4 měsíce (a budou
měřeny nadále). Jejich hladina byla vyšší než u pacientů, kteří prodělali Covid-19. To by znamenalo
lepší protilátkovou ochranu navozenou vakcínou než prodělání infekce. V této souvislosti je nutno
zmínit i navození imunitní paměťové stopy i v oblasti buněčné imunity.
Přinese mi očkování nějaké praktické výhody?
Hlavní výhodou je především snížení rizika nákazy Covid-19 a z toho plynoucích případných
problémů, ať už pro sebe nebo pro okolí. Zejména u kolektivního sportu nebo společné tréninkové
přípravy nebo výcvikového tábora se odstraňuje nebo minimalizuje riziko rozvoje nákazy v celém
týmu, vyřazení ze soutěže nebo odkladů utkání. Už dnes vidíme u řady mezinárodních sportovních
federací, leteckých společností a organizátorů velkých soutěží benevolenci při vyžadování PCR
a antigenních testů u osob, které onemocněly v předchozím tříměsíčním období, získaly určitou
úroveň imunity a jsou považovány za bezpečné pro okolí.
V následujícím období s narůstajícím počtem očkovaných lze očekávat dříve nebo později
vznik dokumentu, který očkování osvědčuje, tzv. „Covid-19 Immunity Pass“. Bezpochyby bude
přinejmenším svému majiteli umožňovat volnější pohyb a přístupy bez vyžadování testů.
Existují ve sportu ještě nějaké další důvody hovořící pro očkování?
Sportovci a členové týmů se setkávají s ostatními kolegy ze zemí s jiným profilem endemických
onemocnění z geograficky jiného prostředí a také jinými kmeny nového koronaviru – o to větší je
naléhavost očkování. I mírné příznaky Covid-19 a pozitivní PCR test jsou ze sportovního hlediska
daleko větším problémem, rizikem nebo dokonce sportovní tragédií než přechodná omezení
tréninku, vynucená vakcinací.
Která vakcína by mohla být pro sportovce nejvýhodnější?
Není podstatné, jakým typem vakcíny se nechat očkovat, podstatnější je nechat se očkovat co
nejdříve, jak to bude možné. Druhá vakcína (přeočkování) však musí proběhnout stejnou vakcínou.
Drobné časové prodlevy a vynucené odložení přeočkování v řádu dnů až týdnů nehrají výraznou
roli.
Může očkování ovlivnit moji výkonnost, ať už krátkodobě nebo dlouhodobě?
Z dosud prováděných očkovacích akcí nejsou popisovány žádné statisticky významné dlouhodobé
negativní dopady na sportovní výkonnost. Proto neočekáváme jakékoli významnější negativní
ovlivnění sportovní výkonnosti ani u tohoto očkování. Krátkodobě, v prvních dnech těsně po
očkování, lze očekávat mírné nepříznivé ovlivnění výkonnosti, a to i v souvislosti s možným
přechodným výskytem vedlejší účinků. Ale na základě informací, které máme, by se sportovci mohli
rychle vrátit k plnému tréninku bez dlouhodobých dopadů na jeho kvalitu a sportovní výkon.
Jaký je bezpečný a potřebný předstih očkování v rámci tréninku a před důležitým závodem?
Musím po očkování nějak omezit trénink?
Pokud ano, tak na jak dlouho a jak přibližně stupňovat intenzitu a objem tréninku?
A jaké vhodné aktivity můžu po očkování bezpečně
provozovat?
Po očkování je vhodné na několik prvních dnů po obdržení vakcíny upravit tréninkový režim.
V prvních dvou až třech dnech doporučujeme snížit nebo vypustit obvyklou tréninkovou zátěž
a pochopitelně i soutěže a nahradit je odpočinkem, regenerací nebo nenáročnou fyzickou aktivitou
(např. chůzí).
Návrat k plnému tréninku je třeba zvolit tak, aby se objemy i intenzita zatížení zvyšovaly postupně.
Vhodné je přítom sledovat „řeč těla“ (především výskyt nadměrné nebo neobvyklé únavy, bolestí
hlavy, kloubů a svalů). A to nejen těsně po absolvování tréninkové jednotky, ale především
následující den a podle toho upravit tréninkové jednotky. Pokud je to možné a průběh návratu
k tréninku je hladký, výpadek tréninku je vhodné kompenzovat diferencovaně podle typů sportu
méně fyzicky náročným tréninkem, např. dechovými cvičeními, senzomotorickým tréninkem nebo
nácvikem techniky a pohybových stereotypů.
Podobný přístup doporučujeme i po druhé dávce, kdy lze očekávat paradoxně lehce větší příznaky.
Z uvedeného je patrné, že zařadit očkování do plánu přípravy a soutěží nebude pro řadu sportovců
jednoduché. To platí zvláště v době, kdy je očkovacích látek relativní nedostatek a není zatím možné
si termíny očkování naplánovat. S očkováním však radíme v plánu přípravy počítat a neriskovat
nákazu v nejméně vhodný okamžik.
Jaké průvodní příznaky se mohou objevit po očkování? Jak jsou časté
a co při jejich výskytu dělat?
Předně je dobré si připomenout, že kterýkoliv z průvodních příznaků očkování se vyskytl u méně
než 10 % očkovaných osob. Nejčastější reakcí po očkování je bolest v místě vpichu 1-2 dny, ostatní
reakce jsou řídké, nejčastějšími z nich mohou být „chřipkové“ příznaky 1-2 dny po očkování nebo
bolesti hlavy, kloubů, svalů a zad. Pokud očkovaný trpí alergickými reakcemi na různé podněty
nebo měl v minulosti silnou anafylaktickou reakci na jiné očkování nebo třeba léky, je nutné tuto
skutečnost při očkování uvést.
Na základě zkušeností z velkých předchozích vakcinačních akcí lze soudit, že nežádoucí reakce se
po dlouhých měsících až letech také nebudou vyskytovat. Ty by hrozily eventuálně u oslabených
živých vakcín, což není případ žádné z používaných vakcín u nás proti Covid-19. Pokud by některé
z příznaků přetrvávaly neúměrně dlouho nebo výrazněji (např. více jak 3 dny), doporučujeme
vypustit plánovaný trénink nebo snížit jeho objem a intenzitu, popřípadě zařadit méně náročné
tréninkové metody. Na místě je konzultace vašeho stavu s vaším sportovním lékařem.
Za jak dlouho po naočkování lze považovat osobu za chráněnou před
nákazou?
Oficiálně nebyla stanovena doba dosažení maximální ochrany, tedy tzv. postvakcinační protektivity.
Ta se může lišit u jednotlivých typů vakcín a plně se rozvíjí až po druhém očkování. U vakcíny
Pfizer/BioNTech je to 7 dní po aplikaci druhé dávky.
Může očkovaný vakcínou onemocnět covidem?
Vakcíny používané v České republice mají vysokou efektivitu – přes 90 % – a měly by poskytnout
ochranu minimálně v řádu vyšších jednotek měsíců. Doba ochrany však oficiálně nebyla stanovena.
Je ale dobré si uvědomit, že v období hned po naočkování, kdy ještě neproběhl proces imunizace,
je možné se virem SARS-CoV-2 nakazit. Díky jistému „náskoku“ v rozvoji obranných mechanismů
se však u žádné z očkovaných osob (ani u starších) nerozvinula těžká forma onemocnění.
Pokud lze i tak onemocnět, proč tedy k očkování vůbec jít?
Pokud by přesto došlo k nákaze, lze s vysokou pravděpodobností očekávat daleko mírnější nebo
dokonce bezpříznakový průběh. Imunitní systém především prostřednictvím buněčné složky imunity
získává po očkování jakousi paměť, kterou zapojí v případě opakovaného styku s infekcí.
Lze se nechat očkovat, pokud žena neví, zda je těhotná? Je nutné vázat
očkování na cyklus?
Obecně se nedoporučuje plošné očkování těhotných (a kojících) žen. Pokud se sportovkyni přihodí,
že si není těhotenstvím jista, je lepší očkování raději odložit. Stane-li se, že po proběhlém očkování
se těhotenství potvrdí, neměl by nutně nastat nějaký problém. Dokladem může být (byť srovnání je
pouze nepřímé), že naši kolegové porodníci rodí u matek, které prodělaly v těhotenství Covid-19,
zcela zdravé děti. Co se týče vazby na menstruační cyklus, pokud bude možno, je očkování proti
Covid-19 vhodné načasovat nejlépe do prvních dnů po ukončení menses.
Mají se nechat očkovat ostatní členové rodiny, když jsme očkováním
chráněni? A nelze je i tak nakazit?
Pokud je to možné, je vhodné, aby se očkovali i ostatní rodinní příslušníci, neboť se zatím
s jistotou neví, jakou prevenci v přenosu nákazy očkování poskytuje. I po očkování může docházet
k vylučování viru, pokud se člověk nakazí bezpříznakovou formou. Tento virus není z vakcíny, ta
žádné živé viry neobsahuje.
Můžeme i po očkování nakazit někoho jiného? Pokud onemocníme po
očkování bezpříznakovou formou, vylučujeme koronavirus a můžeme
tím tak být nebezpeční pro okolí? Nedělá nás vakcína infekčními?
Pro očkované osoby prozatím z opatrnosti platí stejná protiepidemická opatření jako pro
neočkované. Než budou získány přesné údaje o účinnosti vakcinace v prevenci a možném přenosu
infekce, nejsou očkovaní zbaveni povinnosti karantény po kontaktu s Covid-19 pozitivní osobou.
Očkování samotné však infekčním člověka pochopitelně nedělá, protože žádná ze západních vakcín
neobsahuje ani živý, ani usmrcený virus, ale jen látky vhodné pro vyvolání imunity proti Covid-19.
Co se stane, když po první dávce onemocním covidem?
Pokud tato situace nastane, aplikace druhé dávky bude odložena. Přeočkování by mělo proběhnout
nejdříve za 7 dní po ukončení izolace při bezpříznakovém průběhu (v praxi u sportovců nejčastěji
při náhodném pozitivním PCR testu z preventivních důvodů). Při příznakovém průběhu je podle
současných postupů vhodné odložit přeočkování na dobu nejdříve po 14 dnech po ukončení
izolace. Poznání se stále ještě vyvíjí, není vyloučeno, že interval bude ještě prodloužen.
Je pravda, že čím více bude proočkovaných, tím menší bude riziko
infekce?
Jednoznačně. Pokud dosáhneme alespoň 60—70% proočkovanosti populace, přestane se virus
postupně šířit, sníží se reprodukční číslo (značící kolik dalších lidí nakazí každý pozitivní člověk)
a přírůstky nově nakažených z hrozivých čísel nad deset tisíc denně poklesnou na stovky, pak
desítky až k epizodním případům. Nebudou zbytečně umírat lidé. Uvolní se nepříjemná svazující
opatření ve společnosti, začneme žít běžným životem. Sport opět rozkvete na všech úrovních.
Se sportem je v České republice spojeno více jak milión obyvatel. Máme velkou šanci a také
odpovědnost.
Naše doporučení a apel na všechny sportovce jsou jasné.
Očkujme se.
Zpracovali:
Za Českou vakcinologickou společnost ČLS JEP:
Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
Za Centrum zdravotnického zabezpečení sportovní reprezentace:
MUDr. Jaroslav Větvička
MUDr. Lumír Kroček
Leave a Reply