Dnes začal soud s bývalou sekretářkou Svazu zápasu V. Š., která je obžalována ze zpronevěry finanční hotovosti 7 640 500 Kč. Postupně budeme psát záznam z tohoto jednání:
Obžalovaná se dostavila k soudu a začíná jednání.
Státní zástupce navrhl podmínku v trvání 3 let podmíněně s odkladem na 5 let a dle možností obžalované splácet SZČR dluh.
Obžalovaná v plné výši uznala svou vinu.
Obžalovaná vypovídá, že jí mrzí, co provedla, omlouvá se všem kolegům, s kterými dlouhá léta spolupracovala a lituje svého činnu. Mrzí ji, jak moc všem ublížila, ale dostala se do situace, kdy už nevěděla, kudy kam. Motivem trestné činnosti, kterou páchala, bylo, že během covidové doby bylo málo činnosti na svazu a začala pomáhat ve firmě svého manžela (fa Techplex), které chtěla pomoci. Firma se ocitla ve velkých dluzích a tak si začala půjčovat peníze ze SZČR. Ty následně posílala do firmy manžela a chtěla je poté, co se situace firmy zlepší, vrátit. To se však nedařilo.
Soudkyně upozorňuje na to, že manželova firma nikdy nebyla manžela, jak obžalovaná tvrdí, ale že jedinou jednatelkou byla právě obžalovaná. To obžalovaná potvrdila a řekla, že manžel byl ve firmě v zaměstnaneckém poměru.
Na dotaz soudkyně, proč firma dosud nebyla zlikvidována, obžalovaná uvedla, že nebyla zlikvidována, jelikož zatím nikdo z dlužníků nepodal návrh na insolvenci a ona netuší, že by to bylo její povinností. Věřila, že se jí podaří vše splatit.
Soudkyně se dotazuje, co obžalovaná provedla s odcizenými penězi. Obžalovaná uvádí, že z odcizených peněz byl splácen značný dluh firmy, dále do firmy investovala značnou část peněz (nakoupila za ně nový šnek a komory – jednalo se o firmu zpracovávající plasty) ve snaze vydělat díky tomu více peněz, platila faktury a veškerý provoz firmy.
Soudkyně říká, že 1 000 000 byl vložen přímo i na osobní účet obžalované a ptá se, na co byly použity tyto finance. Obžalovaná odpovídá, že i tyto finance použila na platby dluhů firmy, ale své osobní dluhy i dluhy manžela zvládali platit ze svých příjmu.
Soudkyně uvádí, že byly finanční částky použity i na sázky. Obžalovaná říká, že v té době sázela, jelikož věřila, že vyhraje a tím splatí dluh. Nyní již nesází, jelikož nemá z čeho.
Na dotaz soudkyně, proč se obžalovaná dosud nespojila se SZČR, aby pomohla objasnit chod svazu, který dostala do velmi těžké situace, odpovídá, že se styděla, že zklamala lidi, s kterými dlouho spolupracovala. Nedisponovala žádnými finančními prostředky, aby mohla částku splácet.
Soudkyně se ptá, proč nezačala během 15 měsíců splácet SZČR. Obžalovaná odpovídá, že ze své výplaty nyní splácí velké dluhy a vše se na ni valí a nemá nyní možnost všechny pohledávky splácet. Nyní pracuje, má své osobní dluhy ( cca ve výši 1 500 000 Kč), které nyní splácí ve výši 1 000 Kč / měsíčně. Dluhy ze společnosti Techplex (cca ve výši 6 500 000 Kč) nesplácí zatím vůbec a zvažuje úpadek. Zatím vyčkává, jak dopadne tento soud.
Na otázku soudkyně, jak bude splácet dluh svazu, odpovídá obžalovaná, že neví, jak to funguje, zda když by měla začít splácet svazu, asi by musela přestat splácet jiné dluhy a netuší, kdo má tedy ve splácení přednost. Že nedokáže moc splácet.
Padla otázka na majetkové vztahy: byt manžela v Litoměřicích byl přepsán již dříve na syna.
Soudkyně čte jména některých přispěvovatelů z řad dobrovolníků, kteří na transparentní úcet SZČR přispěli finanční hotovostí a pomohli tak zachránit chod svazu.
Čte se závěrečná řeč, kdy státní zástupce na základě výpovědi obžalované přehodnotil svůj původní návrh na podmíněný trest a obžalovanou vidí plně vinnou nejen na základě přednesených důkazů, ale i z přiznání obžalované. Navrhuje nepodmíněný trest, jelikož proti obžalované mluví mnoho důkazů. a výše škody několikanásobně překračuje značnou škodu. Aktivita obžalované ve vztahu ke svazu je nulová, dosud nesplatila ani symbolickou částku a nikoho ze svazu nekontaktovala ve snaze situaci jakkoliv řešit. Obžalovaná do jisté míry viní manžela, ale pouze ona byla jednatelem firmy a manžel jen zaměstnancem. Přístup obžalované je negativní, měla čas situaci nějak řešit, ale nic pro to neudělala. Pro svaz byla škoda téměř zničující a záchrana svazu byla jen díky darům přispěvovatelů, nikoliv díky pomoci obžalované. Navrhuje trest odnětí svobody v trvání 3 let odnětí svobody ve věznici s ostrahou a zaplatit náhradu škody v plné výši.
Právní zástupce za SZČR je rád, že státní zástupce změnil názor na uložení trestu.
Právní zástupce obžalované namítá, že obžalovaná nikdy nezastírala, že peníze vybrala a použila. Byla zoufalá v zoufalé situaci a věřila, že investice do firmy se vrátí a bude částky splácet. Lidsky můžeme pochopit, že se snažila v nelehké situaci vyřešit svou špatnou situaci půjčkou peněz ze svazu. Rozumím změně výše trestu ze strany státního zastupitelství, nicméně nic zde nebylo řečeno nově, pokud bude obžalovaná ve vězení, svaz zřejmě neuvidí ze svých peněz již nic. Po trestu bude mít záznam v trestním rejstříku a bude ve svém věku těžko hledat práci a tak splácet dlužnou částku. Navrhuji trest v původní varintě 3 roky podmíněně s odkladem na 5 let. A dle možností obžalované splácet dlužnou castku.
Rozsudek:
Obžalovaná V. Š. je vinna a odsouzena k trestu odnětí svobody v délce 2 let ve věznici s ostrahou a je jí uložena povinnost uhradit celou vzniklou škodu. Obžalovaná upřednostila svůj prospěch nad prospěchu svazu. Po dobu 15 měsíců se ke vzniklé situaci nepostavila čelem a zcela zřejmě rezignovala na snahu odčinit své jednání. Jednalo se o škodu téměř likvidační pro svaz a přičítá jí k tíži, že nezačala situaci nijak řešit. Tento značně závažný následek neumožňuje podmíněný trest. Soud uložil trest na samé spodní hranici.
Obhájce obžalované se na místě odvolal ohledně výši trestu.
Státní zástupce si ponechal lhůtu na vyjádření.
Leave a Reply